Prachobyčejný výlet na Háskov

Výlet ve složení Kamča s Patrikem, Stáňa a já s Adélkou ... no jak by tohle mohl být prachobyčejný výlet jako? Když se sejdem s Kamčou, vždycky je z toho nějakej problém :D Bylo to všechno možné, jen ne obyčejné ... taky bych jednou chtěla zažít ty poklidné výlety, kdy se člověk domů vrátí ještě za světla a příjemně unaven. No holt jsme asi jiní :D Už začátek sliboval dosti neobyčejnou cestu, to když Kamča odmítla šlapat od náměstí a počkali na nás nahoře :-D Sborový zpěv holčiček byl slyšet přes celou Rokytnici, tudíž bysme za nima trefili i poslepu. A vyráží se v plné sestavě, trošku sněhem, trošku mimo cesty a trošku do kopce. Kamča sice namítá, že na ten Strážník jako fakt nepotřebuje, ale je přehlasována a statečně ten krpál udolává. Já poprvé v zimě tlapu s Adélkou v šátku ... no těch jejích skoro 13 kg se drobátko pronese musím říct. Zvlášť když mi pod nohama lítají holčičky a Čertíček nemá lepší nápad než si jít s nima hrát přesně mezi moje nohy. No je to zlatíčko že :-D
Strážník udolán! Focení, Kamča držkuje, že tu nesvítí sluníčko a že jsou fotky tmavé, pověřuje focením Patrika, chudák skoro leze po stromech, aby záběr byl opravdu dokonalý. No a stejně je to tmavý :-D Hurá dál, cestu si zkrátíme sjezdovkou dolů, trochu se to boří no bóže. Adélky rukavice chvíli poslouží jedné z holčiček místo peška, dík! Focení, Patrik zaujímá pozici ležícího střelce a tentokrát se daří! A můžeme zase dál cestou, necestou, přeskočíme silnici a zase hurá nahoru do kopečka do kopce, sněžíčkem, sněhem, je to labůžo :-D Když se má cesta konečně narovnat a má nastat ten ideální profil hezké vycházky, Stáňa objeví zkratku ... pojďme přímo na to Brno! A tak proč ne že, zkratkou přímo nahoru hlubokým sněhem je zážitek pouze pro gurmány. A Kamča takovým gurmánem opravdu je! Vychutnáváme si do sytosti každý krůček, v půlce svahu mám pocit, že padnu a najdou mě tu i s Adélou přivázanou mi k boku až na jaře! Krok sun krok, krok sun krok zpátky, krok sun krok, dva dlouhý, dva krátkýýý ... je to parádička :-D
Konečně nahoře, focení! Fotí Stáňa, Patrik je odvlečen jako jeden z objektů a fakt ho to baví. Jde mu to, měl by zkusit modeling! Já se spící Adélkou už vidím jen tu hospodu, necháváme fotící se za námi a krok sun krok hlubokým sněhem se posouváme blíž vytouženýmu cíli. Háskov, huráááá, jsme tu! Bolí mě celý tělo, shazuju ze sebe dítě a usedáme ke stolu, pod stůl, vedle stolu ... prostě kam se to všechno poskládá. A je to nejlepčejší pauza, bože jak já mám ty hospody na procházkách ráda :D Zvedáme se k odchodu až za šera, domů dorážíme za úplné tmy, totálně hyn, dítě usne už při převlíkání do pyžama, Čert už se prý ani večer venčit nejde a já? Já už asi spím i u psaní tohohle článku :D Jako poměrně dosti výživných necelých 10 km ... ale protože jsme masochisti asi mi to nedá říct ... tak příště zas!