Nechtějte po mně vědět jak, jelikož já se z toho ještě nemůžu vzpamatovat, ale máme naši první a nejspíš i poslední zkoušku :-) Průběh nebyl zrovna moc hladký a moje nervy si opět užily svoje, zároveň jsme stačili i pobavit obecenstvo kolem....asi se bude chvíli vyprávět o chodských hrách. Každopádně máme to černé na bílem....

...ARGO Z MAJKLOVY ZAHRADY SLOŽIL ZOP !!!!

Bodů jsme dostali 81 a tudíž známka VD, mně by ovšem stačilo i 71 :-) Rozhodčím byl pan Rudolf Baudyš, veliký sympaťák (což si myslí i Argouš) a patří mu obrovský dík za to, jak dokázal odlehčit atmosféru zkoušek tak, že jsme si užili místo psychického teroru pohodový den :-) A také dík Janě a Julce od nás z Be happy za skvělé zorganizování celých zkoušek. V neposlední řadě véééliký dík Míše, která s námi už nějaký ten pátek má svatou trpělivost a tak pěkně nás na zkoušky připravila.

Tak a mistrovství choďáčků je za náma. Ale tedy moc se nedařilo. Aríš byl roztěkanej, samá háravka tam, měla jsem z něj místy dost nervy....jako by úplně zapomněl, co je to poslušnost a co je to agility :-(

Rozhodčím byla Alice Glöcknerová a teda na parkuru nás moc nešetřila...jumping celkem šel, já ale Aríše hned na začátku dost předběhla a nehlídala si ho. Tím pádem mi neskočil skočku a když jsem ho vracela, skočil ji zpátky....takže DIS. Zkouška A1 byla postavená celkem lehce, přišel mi to takový běhavý parkur. O to víc jsem byla naštvaná, když mi Arouš hned po první skočce zdrhl úplně z parkuru.....miluju tolerantní páníčky s háravkama (!) A pak mu úplně přeskočilo a vůbec mě nevnímal, takže jsem ho tam naháněla po celým areálu.....zabít to zvíře. Na radu Alice jsme šli úplně pryč než doskákali ostatní a pak jsem ho trochu podusila poslušností....výsledkem byla doběhnutá trať agility :-) Ale tady bych si zase naplácala já, jelikož jsem tam vyváděla takový koniny, že by úplný začátečník něco takového neudělal (vedla jsem ho blbou rukou, motala se před překážkou, obíhala snad tu nejdelší možnou dráhu....hrůza). Parkur jsme doběhli čistě, zato ale s nehorázným časem, skončili jsme na 21. místě. Ale byl to docela mazec, pro představu se diskla víc jak polovina psů !

Choďáků se tam sešlo 14, což je nádherný číslo :-) My skončili na sedmém místě. I přes některý nervy, to byl podařený den....vidět tolik choďáků provozujících ,,chodské hry" stálo za to :-D Opravdu zážitek :-)

Fotky mám různě postahované od lidiček co fotili a děkujem za ně, jsou tady. Video sestříhané z celého dne, je ale hrozně dlouhé, je zde 

Ráno bylo velmi, ale velmi krušné....komu by se chtělo vstávat po dvou hodinách spánku, že? To jen pár ,,magorů" se přihlásilo den po čarodějnicích na závody :-D Když jsme dojeli do Jičína a odprezentovali se, byli jsme změřeni (54,5 cm....překvapivě tedy large :-) ) a mohli jsme se pustit do hopsání.....nejdříve jumping, který jsme zvorali a skončili DIS. Aríš se prostě rozhodl, že kruhem se neskáče, ale že se musí narvat do té uzounké mezírky mezi kruhem a tyčkou a odmítal to skočit normálně. Opravdu se divim, že se tam nezaskl trubice jedna.

Další na řadě byla zkouška LA1 a světe div se.....měli jsme obě zóny na kladině, obě na áčku a dokonce i rychlý a pěkný náběh do slalomu :-) A to nám vyneslo známku V a PRVNÍ MÍSTO :-) To bylo radosti, že jsem musela Aríšoj i nový míček koupit :-)

Poslední se běželo agility, tam mi skočil zónu ale jinak běžel celkem pěkně....jen ta rychlost není tak závratná no, však na tom zapracujem časem. Skončili jsme tedy na 12. místě z 35 pejsků (což bylo z pesanů běhajících v LA1 druhé místo, jsem hóóódně spokojená ) Po vyhlášení výsledků a rozdání cen, jsme nasedli do auta a hurá domů do postele :-) Byl to skvělý den.

Video za které opět děkujem Julce :-)

Tak jsme se znovu odvážili na závody agility do Dvora Králové. Prozatím ještě neoficiálky. Byl nádherný den, sluníčko svítilo, foukal trochu vítr, takže psi byli plní elánu :-) Prostě super den. V jumpingu se Aríšek rozhodl, že se proběhne po trati trošku jinak než má a na konci mi shodil tyčku. Skončili jsme na pátém místě. V agility běžel Aríš moc pěkně, akorát pod kladinou byl tunel a já ho musela oběhnout....to ho rozladilo natolik, že mi seskočil z kladiny a to hned dvakrát. Ale pochvala za zóny, který mi pěkně šel. Umístili jsme se na devátém místě (z desíti), celkově tedy v součtu jsme skončili na osmém místě. Poté ještě následovala hra, kdy se běželo s vajíčkem v jedné a s pomlázkou v druhé ruce, v půlce parkuru se muselo vajíčko vyklepnout do pánvičky (žádná lehoučká teflonka, ale pravá nefalšovaná těžká litinovka) a s tim doběhnout do cíle. A tady nám to šlo, Aríš byl z těch mašlí rozdováděnej a to nám vyneslo 3. místo ze všech pejsků (hra se hodnotila pro všechny účastníky).
 

Za video děkujeme Julce, najdete ho zde

naše první agility závody

Ráno jsme vstávali tak hrozně brzy, že se to nesluší snad ani říkat. O půl sedmé jsme nabrali Julku s Darwinem a Nikouškem a vyrazili směr Lomnice. V sedm už jsme stepovali před cvičákem na ohraničeném prostoru pro parkur a rozdupávali krtince:-) Pomalu se začínali sjíždět první závodníci a AUTOBUS ! No my mysleli, že se nám to jen zdá či co. Po malé rozhrkané cestičce končící u cvičáku jel autobus. Nejdřív jsme mysleli, že se asi nějaký zájezd spletl, ale po tom, co se vyhrnulo ze dveří snad sto psů a lidí nám došlo, že Liberečtí přijeli vlastním busem. Kdypak si my pořídíme autobusa :-)

Závody probíhali pohodou, užívali jsme si to, mě dokonce chytla tréma před naším během....tak přeci jen jsme běželi poprvé v životě že. Ale Arouš byl šikulka a za jumping jsme si odnesli nááádherný druhý místo :-) Agility byly dost těžký a já přesně věděla, že se tam zamotám....a taky že jo. Najednou jsem nevěděla kterou tu skočku máme vlastně jít a blbě jsem se tam Arouškovi zamotala, takže shodil tyčku :-( Škoda, ale musim ho hróóózně pochválit, protože běžel fakt parádně, přesně mě vnímal, soustředil se a hledal si sám překážky, takže jsem nemusela lítat až k nim....super :-) No a nástupky na kladinu mi prostě skáče, takže další chyba (vlastně dvě, protože jsme kladinu běželi dvakrát) Ale i tak jsme spokojený na nejvyšší míru, protože to dalo na čtvrtý místo :-) Poslední se běžela hra, kdy v půlce parkuru se měl vzít míček a doběhnout do cíle s míčkem. A tam jsme teda zvorali....teda přesněji jsem já totálně zvorala. Arouš běžel pěkně, ale já se mu tam motala, takže shazoval, narážela jsem do bočnic....no hrůza :-( Nu co, každý den není posvícení, každopádně po tomto běhu jsem si připadala jako člověk co vidí agility poprvé v životě.

Po vyhlášení výsledků se pak už jen kecalo, uklízelo a jelo domů. To bylo taky ještě vtipný, jelikož jsme do Feldíka narvali kromě nás dvou s Julkou, taky tři psy (choďáka, berňáka a kokra), batohy, ceny, barel na granule, hifinu a dva repráky, kombo, neskutečně dlouhou prodlužku a jiný kabely, tiskárnu a podobný technický věci. Ale vešli jsme se :-)

Nu a na závěr ještě musim věnovat slovo našim rozhodčím Janě Zemkové a Martinu Vlkovi, kteří byli úžasní a i přes ten šílenej parkur agility to s nima bylo super (i když někoho bych místy nejradš přetáhla mikrofonem, že :-) ) A také pochvala Julce a Janě za skvělou organizaci. Video z Blechy tady

Naše OSA pořádala výcvikový víkend agility a poslušnosti v Jičíně. Teda Jičíňáci mají nádhernej areál, hmmm. V sobotu ráno jsem vstávala nekřesťansky brzy, abychom to s Aríšem stihli. Bylo to tak tak, ale přijli jsme akorát. Vybalili jsme rychle nějaký dobroty a už se šlo na plac na agility. Pod vedením Marti Konečné jsme strávili příští hodinku a půl a tedy velký dík za její skvělou práci....je to profík na svém místě a dost nám poradila co vylepšit a kde nedělat ty moje hloupý chyby. Hned potom jsme nastoupili na blok poslušnosti, kde Arouš teda zářil :-( Vůbec se mu do toho nechtělo, jelikož bylo všude blato, trvalo mu hrozně dlouho než si sednul, k lehnutí jsem ho musela vyloženě dotlačit. To jsme se teda před naším panem chovatelem předvedli :-( Na poslušnost nás totiž vedl právě Argouškův chovatel p. Ludvík Josef. Počasí s námi vůbec nespolupracovalo a pršelo jen se lilo. Všichi jsme byli mokří, ale spokojení, protože mezi pejskaři je vždycky dobře a ti si umějí udělat pohodičku.....kafíčko, buchtičky, dortíčky :-))) Odpoledne jsme nastoupili na druhou lekci agility (tentokráte se zónovkami) a znovu poslušnost. Večer jsme dorazili domů zničení, ale naprosto vyřádění.

V neděli jsem opět vstávala brzo a v sedm vyjížděla, abych to stihla. Mezitím jsem se stavila v obchodě pro sýreček Aríškovi a koukám na hodiny u kasy a tam 8:00. Tak jim tam říkám, že jim jdou blbě hodiny a ona zrada.....v noci se změnil čas ! Takže jsme s Aríšem přijeli pozdě, a nebyli jsme rozhodně jediní :-))) Počasí se drobet umoudřilo a aspoň nepršelo. Po dvou lekcích agility a jedné poslušnosti (s panem Houhou ze Semil), kdy teda Aríšek šlapal jak hodinky, na přivolání krásně předsedal, u nohy bez vodítka šel vzorně....luxus (nemohli jsme se takhle ukázat včera hergot ?! ), jsme dokonce vyzkoušeli i stopy :-) Alespoň víme jak na to a rozhodně až nám tady sleze sníh, tak v tom budem pokračovat. Nos má Aruna dobrej, o tom žádná, ale nevěděl chudák ze začátku jak je možný, že se tam válí tolika dobrot. Na naši úplně první ,,stopu" to bylo dobrý. Domů jsme dorazili vyčerpaní, špinavý a krásně utahaní. Úžasný to víkend :-) fotky

25 km pěkně po rovince, za svitu sluníčka a s príma lidma:-) Ráno jsme teda trošku nestíhali, takže jsme přijeli tak tak. Potom byla instruktáž, dostali jsme mapy a itineráře a 9:22 jsme s Aroušem startovali :-) Kus cesty jsme šli s německým ohařem a dvěma tollerama, potom jsme se od nich oddělili a tlapali samy. Trať byla pěkná, žádný zapeklitý místa, kde by se dalo ztratit a tak se šlo pěkně. Arouš táhnul jak ďas, takže mi to šlapalo v podstatě samo. Říkala jsem si, že to nemůže vydržet celou dobu, ale choďák se nezdá a je to dříč....nepolevil ani na chvilku. Vlastně jednou jo.....z příkopy kolem které jsme šli, vyběhla křepelka a mému zlatíčku se zatmělo před očima, zabral a já letěla za křepelkou pěkně přímo hubou napřed. Takže potom musel jít chvíli u nohy, jelikož jsem znovu házet držkopády nechtěla a těch křepelek tam pobíhalo vícero. Cesta utíkala poměrně rychle a protože jsme s Aroušem zvyklý na pořádný kopce tady u nás, tak to pro nás byla pohodička :-) Do cíle jsme došli s časem 3 : 48, což byl třetí nejlepší čas. Kamenem úrazu se pro nás staly cedule, kterých jsme si měli po cestě všímat a doplnit je.....bohužel mi jich několik uteklo a tedy 30 minut trestnýho času nás posunulo na deváté místo. I to je ovšem paráda. Na to,že to byla naše první akce podobného druhu, jsme spokojení. Potkali jsme tam taky fůru choďáků - dva šli s námi 25 km (Kazan z Dašického zátiší a Carie Western Star), jeden si troufl na 45 km (Sid Bryvilsár) a ušli to za nádherných 6:00 !!! Tomu se dá pouze gratulovat :-) Taky tam byli známí od nás ze Semil : Anička s Dominem, kterým to tedy taky pěkně šlapalo a získali bramborovou medaili (45 km za 6:23 je nádherný čas) a Honza s Tobíkem.
Nu co dodat na závěr, snad jen to, že akce se moc povedla a příště půjdeme rozhodně znovu....a třeba i tu delší trať :-)

Dnes jsme byli poprvé na cvičáku ve Vrchlabí, odteď tam budeme jezdit pravidelně každý pátek a pěkně trénovat :-) Arouš se teda moc nesnažil, pořád se někde začuchával a byl hrozně roztěkanej, ale příště to už bude snad lepší :-)

A máme zase o rok starší zvířátko. Teď už bude klidné, rozumné a poslušné :-)

Tak a bydlíme v novém. Přestěhovali jsme se do Rokytnice nad Jizerou, do bytu 2+1, takže Arouš má teď celkem pohodičku :-) Válení na gauči, 24 hodin tráví se mnou, no myslím, že stěžovat si teda rozhodně nemůže :-)

Tak konečně trochu aktualizace. Přijela k nám na intenzivní trénink agility Alice Glöcknerová a dala nám tedy pořádně do těla :-) Ty její parkury byly opravdu síla....pár skoček a my to skákali aspoň našestkrát :-) Byli jsme ve dvojici se Žanet a Winduškou, těm to tedy šlo o dost líp než nám. Konečně mi došlo, jak hrozně klamu Arouše tělem, to že ruka někam ukazuje, ale tělo říká něco jiného. Bohužel vědět a změnit jsou dvě zcela odlišné věci, takže bůhví jak budu dále pokračovat.

Trénink začal kolem deváté, kdy naprosto vyšokovaná Alice dorazila a vyprávěla nám, kterak se jí hrozně jelo na tom sněhu tady u nás :-) Zima byla teda šílená, to se musí nechat, ale venku svítilo sluníčko a poletoval sníh (Alice však odvětila, že venku je pěkně hnusně :-D ).Běhali se hlavně skokovky a tunely, ale trať nám dávala pěkně zabrat. Po obědě v Příkrým, kdy jsem se narvala k prasknutí, jsme si šli opět zaběhat. Vůbec mě ten řízek netížil :-) Potom jsme změnili parkur...vytáhli zónovky, naše nepřátele na život a na smrt:-) Alice teda byla drobátko zaskočena z našeho áčka, kdy je zapotřebí poměrně více osob k jeho postavení a o celkové jeho stabilitě se dá debatovat, ale co....těžko na cvičišti, lehko na bojišti :-) A zase se běhalo. Druhá část tréninku, si myslím (alespoň v to doufám), nám šla drobátko líp. Končili jsme asi kolem půl šesté, kdy už pomalu začala padat tma. Opravdu super akce a pokavad bude možnost, rádi si něco podobného zopakujeme. Zmrzačení celého těla je jen taková drobná chybka na celém dni :-D :-D :-D Zato na unaveného psa se tak kráááásně dívá. Fotky vypůjčené od Julky z Be happy zde

Tak pro začátek jedno agility video, motám se tam tedy jak koza, ale nějak se to naučit musím :-) video