Dogtrekking po stopách Járy Cimrmana

A tak nám to konečně vyšlo, konečně klaplo počasí i konstalace hvězd a my se dostali na nějakou akci! Po dlouhé době jsme se vydali na Cimrmanův dogtrekking a bylo to naprosto super! Ráno nabalit psy, Adélku, asi milion věcí a přesto vyjet včas? Nemožné! Tak přiznávám, že jsme nevyjeli úplně podle plánu, ale začátek akce jsme stihli, to je přeci hlavní. Takže startujeme, s kočárem a natěšenýma klukama vedle něj jsme byli trošku za exoty, ale co, už si na to zvykám, že býváme ti na které se kouká :-) Vyrážíme vstříc avizovaným 20 km a hrozně se těšíme.

Čerťas táhne jako drak, ten pes je prostě stvořen k tahu, potřeboval by ale na své tempo nějakého běžce. Aríšek tu naši pohodičku, už jsme si spolu vypěstovali tempo, které vyhovuje nám oběma. Cesta zvesela ubíhá, občas někoho předběhnem a pak chvíli posloucháme hlášky tipu ,,hele i kočár nás předjel" :D Zhruba kolem poledne to zapíchnem v lese, Áďa má hlad a my si aspoň na chvilu odpočnem.

Po dostatečné regeneraci frčíme dál, cesta je příjemná, i s kočárem to zvládáme v pohodě. Cesta na hrad Helfenburg je drobet dobrodružná, ale i to se zvládne. Odpovídáme na kontrolní otázku, děláme fotku na krásném místě a fíí do druhé půle treku.

Nyní šlapeme po silnici, zrovna praží slunce, jezdí auta, není to zrovna příjemný úsek. Konečně slízáme na panelovku a mezi poli se ubíráme dál. Trochu nás potrápí červená značka ve Velkém Hubenově, kde hromadně asi 7 lidí kufrujeme. Nakonec ale najdeme tu správnou cestu a tradá dál. A teď nás čeká nejdobrodružnější úsek trati, vymletým korytem mezi kořeny a kameny prudce do kopce to jde ták pomalu ... ale my jsme bojovníci a nevzdáváme se! A tak se brzy dostáváme na kontrolu a tady potkáváme Stáňu s Michalem, kteří šlapou dlouhou trasu. Do cíle to máme ani ne 3 km a tak hurá na poslední úsek trati.  Cesta po poli mi po tom všem přijde jako spása z nebes, kočár jede skoro sám :-)

Ještě proběhnout Střížovicemi a jsme tam! Podle telefonu tedy 24 km, ne 20 km, ale hurá, hurá, hurá, Adélka došla svůj první oficiální trek :-)

Kluky dáme na chvilu odpočívat do auta, ještě je čekají slíbené ukázky. Zhruba za hoďku vysekne Čerťas frisbee ukázku jak kdyby ani nikde nebyl, že utáhl kočár s Adélkou po trase 24 km skoro sám, protože my s Aríškem jsme se moc nepředřeli, na něm není naprosto znát. Aríšek ukázku dogdancingu taky zvládne, ale už jde na něm vidět, že je to přeci jen rozvážný pán a moc se nepředře.

Zbytek dne strávíme v milé trekařské společnosti převážně se Stáňou a Michalem a když nastane čas odjezdu, ani se mi nechce domů ... bylo to super a už se hrozně těšíme na další ročník! Na naše fotky i fotky různě sebrané od ostatních můžete kouknout tady