Dogtrekkingové hrátky jarním Polabím
Již počtvrté jsme vyrazili k Nymburku na trekovou jarní vycházku. Letos jsme si poprvé střihli MID (37,5 km) a teda po zimě to bylo fakt náročný :-)
Náš trekový tým se tentokrát skládal ze tří členů ... já s Aríškem, Andy s Ketynkou a Libor s Connie. Už start začal vtipně, protože jsme se s Andy vydali špatně, takže jsme to museli otočit a ještě jsme dobíhali Libora, který startoval za námi a měl doběhnout původně nás :-) Tlapeme si to takhle po Staré Boleslavi a najednou na zemi něčí itinerář s otázkami. Nu tak ho vezmem, třeba ho bude někdo hledat a bude za něj rád. Za chvíli telefonát od Jíťi .... ,,Andy, já ztratila ty papíry!! Jéé, vy ho máte!! A kde jste?? Teprv tam!!??" Andy málem šlehlo :-D Předali jsme papíry, udělali napájecí pauzu a vyrazili dále. K naší sestavě se přidali Atreyovi, nasadili jsme poměrně vysoké tempo a vzájemně se hecovali a předbíhali. Honza vše náležitě dokumentoval např. z hromady klád a podobných vyvýšených míst u cesty :-)
V Sojovicích se od nás Atreyovi odloučili a pokračovali svou kratší trasu a my si šli pobloudit do Sojovic a Staré Lysé. Tam se mi povedlo hledat Starou Lysou a přitom být v ní :-) Na Andy přišla krizovka a měla chuť to vzdát. Samozřejmě jsme ji nenechali, největší oporou byl asi Libor a jeho naprosto vysmátá hláška ,,hele já mám taky jako krizi" Další telefonát od Jíťi .... ,,Andy já jsem se ztratila! No ještě nejsem ani v tý Lysý, zašla jsem si asi 20 km" No je to hnusný, ale člověka to dost povzbudí, že je na tom někdo hůř :-)
Cesta do Dvorců se dá popsat jako honba za pivem. Představa orosené skleničky piva mě držela při životě asi 5 km :-) A konečně tu byla!! Sedli jsme, dali si pivečko a Andy Kofolu, vyměnili si ponožlky, zalepili puchýře, pejsci spočinuli a jak se hned šlo lépe. Zbývalo nám cca 12 km do cíle. Předbíháme nějaký lidi! Hurá, nebudeme poslední. Dopředu už nás tlačí jen to, že za náma někdo je, díkybohu :-)) Potkáváme Jíťu, zoufalou a naprosto ztrhanou. Přidává se k nám a rozšiřujeme se tedy o dva chody - Trista a Akima. Libor zase jí, jí vlastně pořád, vůbec nechápu kde všechny ty housky bere :-)
Labe!! V itineřáři psáno kolem Labe ke zdymadlům, do cíle zbývá 4 km!! Támhle jsou ty zdymadla, pojďme to dáme!! Přišla na mě krizovka, puchýř na patě praskl a bolí každým krokem. Andy odmítá zastavit, že už se jinak nerozejde, Jíťa jde už jen setrvačností, Libor jí housku a k tomu si občas poskočí jako že má taky tu krizovku :-)) Přicházíme k mostu, přejíždí přes něj vlak, nééé, to nejsou zdymadla !!! Teprv jsme v půli !! Nekonečno je nic oproti cestě kolem Labe. Konečně, jsme tu, do cíle zbývají 4 km.
Nastává průchod chatovou oblastí. Káraný!!! Díky bohu, už tam budem, to Káráný přeci nemůže být tak velký. Chyba - Káraný je nekonečný!! Bloudění, ztrácíme červenou značku, kde kurňa je. Deprese největší, ptáme se místních kudy do cíle ... to máte tak 2 km. To si děláte prdel!! Bez poděkování, bez pozdravu se šouráme dál, ještě 2 km!! UMŘU, určitě umřu!! Andy mi dodává sílu, Libor s houskou v ruce poskakuje přede mnou ... bože já bych ho něčím střelila :-D Stále nenacházíme červenou, Jíťa odpadá na kraj cesty, že už prostě dál nejde, Andy se ptá na cestu. ,,Prosím vás a jak je to ještě daleko? Ale pošeptejte mi to, aby to oni neslyšeli" Konečně chytáme červenou, sláva!! A už vidíme přes řeku náš cíl, přidáváme ani nevíme jak, přes most už běžíme ... jsme tady!!! DOŠLI JSME TO!!! Díky bohu za to :-) Čas, jakej máme čas? Pod devět hodin, máme čas 8.58 ... spokojenost největší :-)
Sedíme u stolku, pijeme pivečko a čekáme na vyhlášení ... málem jsem umřela, ale bylo to fajn :-)
Něco z mála fotek tady