Dogtrekkingové hrátky jarním Polabím

Tak první letošní trek za námi :-) Letos se šlo Kerským lesem a trasa byla opravdu povedená. Vydali jsme se na trasu MID 43 km dlouhou a tedy musim říct, že mám dost! Parťáka na cestu nám dělal Libor s Connie a přiznávám, že jsme si to báječně užili !!! Směju se ještě teď :-D
Startovali jsem jako první, zakufrovali dvakrát a vždycky jen kousíček, počasí vyšlo na jedničku a trasa se letos moc povedla - téměř bez asfaltu, po pěšinách a lesem. Cesta kolem Labe opět nekonečná :-))) Ale letos to tak nějak utíkalo rychleji, debatovali jsme o všem možném i nemožném, nasadili jsme svižné tempo a první velkou pauzu si udělali až po 30 km v Přerově nad Labem, kam jsme zašli pro razítko do hospody (forma kontroly) a rovnou tam chvíli poseděli na dvě pivka. Přišla se na nás podívat i Jida, kterou jsem moooc ráda viděla :-) Zhruba 8 km před cílem mě začala bolet kyčel a stupňovalo se to až do stavu, kdy jsem ve vesničce Velence musela sezobnout růžovou zázračnou pilulku, abych ty poslední 2 km ušla. Ale dokázali jsme to a v čase 8.45 dorazili do cíle. Velké dík Liborovi, který tu mou krizovku posledních kilometrů ustál na výbornou :-)) Příště si sebou beru taky banány, třeba pak po 30 km taky chytnu druhou mízu :-D :-D
Z MIDařek jsme se umístili na krásněm leč posledním 4. místě (ovšem hřeje mě pocit, že byly takové, kteří nedokončily a také fakt, že na třetí pozici nám chyběly 4 minuty!). S časem jsem ale moooc spokojená, opět jsme posunuli náš rychlostní limit, 5 km/hod. ... to jde :-). Fotky žádné nemám, protože jsem byla líná vytáhnout foťák. Hlavně, že ho celou dobu táhnu v batohu :-D

Nu co dodat na závěr? Na příštím treku ZDAR :-))