Semilská blecha v Lomnici nad Popelkou

naše první agility závody

Ráno jsme vstávali tak hrozně brzy, že se to nesluší snad ani říkat. O půl sedmé jsme nabrali Julku s Darwinem a Nikouškem a vyrazili směr Lomnice. V sedm už jsme stepovali před cvičákem na ohraničeném prostoru pro parkur a rozdupávali krtince:-) Pomalu se začínali sjíždět první závodníci a AUTOBUS ! No my mysleli, že se nám to jen zdá či co. Po malé rozhrkané cestičce končící u cvičáku jel autobus. Nejdřív jsme mysleli, že se asi nějaký zájezd spletl, ale po tom, co se vyhrnulo ze dveří snad sto psů a lidí nám došlo, že Liberečtí přijeli vlastním busem. Kdypak si my pořídíme autobusa :-)

Závody probíhali pohodou, užívali jsme si to, mě dokonce chytla tréma před naším během....tak přeci jen jsme běželi poprvé v životě že. Ale Arouš byl šikulka a za jumping jsme si odnesli nááádherný druhý místo :-) Agility byly dost těžký a já přesně věděla, že se tam zamotám....a taky že jo. Najednou jsem nevěděla kterou tu skočku máme vlastně jít a blbě jsem se tam Arouškovi zamotala, takže shodil tyčku :-( Škoda, ale musim ho hróóózně pochválit, protože běžel fakt parádně, přesně mě vnímal, soustředil se a hledal si sám překážky, takže jsem nemusela lítat až k nim....super :-) No a nástupky na kladinu mi prostě skáče, takže další chyba (vlastně dvě, protože jsme kladinu běželi dvakrát) Ale i tak jsme spokojený na nejvyšší míru, protože to dalo na čtvrtý místo :-) Poslední se běžela hra, kdy v půlce parkuru se měl vzít míček a doběhnout do cíle s míčkem. A tam jsme teda zvorali....teda přesněji jsem já totálně zvorala. Arouš běžel pěkně, ale já se mu tam motala, takže shazoval, narážela jsem do bočnic....no hrůza :-( Nu co, každý den není posvícení, každopádně po tomto běhu jsem si připadala jako člověk co vidí agility poprvé v životě.

Po vyhlášení výsledků se pak už jen kecalo, uklízelo a jelo domů. To bylo taky ještě vtipný, jelikož jsme do Feldíka narvali kromě nás dvou s Julkou, taky tři psy (choďáka, berňáka a kokra), batohy, ceny, barel na granule, hifinu a dva repráky, kombo, neskutečně dlouhou prodlužku a jiný kabely, tiskárnu a podobný technický věci. Ale vešli jsme se :-)

Nu a na závěr ještě musim věnovat slovo našim rozhodčím Janě Zemkové a Martinu Vlkovi, kteří byli úžasní a i přes ten šílenej parkur agility to s nima bylo super (i když někoho bych místy nejradš přetáhla mikrofonem, že :-) ) A také pochvala Julce a Janě za skvělou organizaci. Video z Blechy tady