Výlet na Dvoračky

Dvoračky, náš oblíbený cíl. A tak jsme tedy vyrazili v harmonickém složení 3 lidi, 3 BOCky, 3 choďáci a 3 PRŤáci (rozuměj 2 PRTové a 1 prtě, tedy naše Adélka :D ). Toto harmonické složení již ze začátku dávalo šance na harmonický, prostě úplně obyčejný výlet. Všechno začalo už den předem jistýma botama :D  Následovalo lehké zpoždění a místo sněhu trošinka bahníčka, poté velice vtipný a výživný výstup na Ručičky, bože jak já ho miluju, s kočárem ještě víc :D Cesta Ručičky - Dvoračky je dosti běžkařsky využívána a tak nebylo divu, že jsme běžkařů potkávali fakt mraky. Divem ovšem bylo, že nikdo z nich kolem nás nechtěl projet, všichni zastavovali u kraje, koukali, kroutili hlavami, někteří i pusu zapomněli zavřít. No jako nechápu proč! Ovšem pravá třešinka na dortu přišla při překonávání sjezdovek ... kdo kur.a mohl tušit, že to tak klouže! A tak jsme trošku na těch sjezdovách s kočárem ujížděli no :D Ála měla svůj pověstný dobrý nápad. A to, že zapřáhne Chipsu s Kirou vepředu za kočár, z jedné strany naši kluci, z druhé strany já a pod náma nás ještě jistila Julka. Jako super, fakt super ... do tý doby, než Kirinka zjistila, že to JEDE! A když to jede, tak je třeba pořádně zabrat, co na tom, že mě táhla za kočárem jak na saních a já nechtěla! No, pro kolemjedoucí to asi byla dosti podívaná :D

Dvoračky dosaženy! HURÁÁÁ! A měli kyselo, po letech se Ála dočkala! 3 x HURÁÁÁ!!! :D Co na tom, že si ho vysnila za ty léta už úplně jinak :D Vedle našeho stolu seděla jakási rodinka a zvedali se k odchodu ve stejnou dobu jako my. ,,Jé mami pejsek a druhej helé, jé a třetí ..." koukali jak puci, když se z pod stolu a z pod lavic začala hrnout celá naše sestava čítající osm kousků :D Po nefalšovaném obžerství jsme tedy sbalili saky paky a hurá dolůůů. Člověk ani nemusel zvedat nohy jak to krásně jelo. Opět jsme děkovala bohu, že náš kočát má BRZDU. No jako byl to místy velice dobrodrůžný výlet, čekám až se jednou někam takhle vydáme a ono se NIC nestane :D