Když už jsme měli ,,nacvičenou" sestavu z předchozího dne, vyrazili jsme v neděli na taneční závody do Prahy. Den začal jak jinak než vtipně :-)) Prostě opět nějaký problém s odjezdem, ale nakonec se všechno vyřešilo a ač jsme nabrali půl hodinku zpoždění, vše se zvládlo. Ráno v šest se mi opravdu nechtěl vymýšlet kostým, takže jsme to nějak odbyli košilí a šátečkem pro Aríška, sestavu jsem moc neuměla a písničku jsem slyšela naposledy na ukázkách o den dříve, prostě připravenost největší :-) Ale musim říct, že Aríšek se snažil a i když byl úplně uvařenej, tak cvičil celkem pěkně. Já to opět motala a má dokonalá skleróza opět nabyla gigantických rozměrů. Až jednou zacvičím sestavu, kde bude vše co jsem měla v plánu, tak vyvěsím červený šáteček :-) Z asi 18 týmů jsme skončili někde v druhé půlce, ale musím říct, že jsme si den báječně užili. Díky Kamče, která si vytančila s Meguškou 1. místo jsme na zpáteční cestě jeli v sestavě - tři lidi, čtyři choďáci, Kamčina malinká rekvizita úl, Kamčina bouda pro psy, Kamčiny výhry a hlavně obrovskej pytel granulí. Takže cesta vtipná i zpátky :-) Protože jsme měli hlad, stavili jsme se v Olympii v Mladé Boleslavy, kde jsme si udělali přímo na parkovišti doslova kemping (Gabča si tam roztáhla deku, my s Kamčou jsme vegetili v kufru auta a čtyři choďáci tomu dodávali tu dokonalou atmošku, věřte že nebylo člověka co by se nepodíval :-D ). Takže příště zas a tentokrát třeba i lépe připraveni :-)
Fotky Aríška najdete tady (děkujeme za ně pořadatelům) a video, které nám natočila Maruška (také díky) je tady

Byli jsme poproseny, abychom vystoupili na Harrachovské akci Příjezd Krakonoše a ukázali tam, co je to dogdancing. Vystupovali jsme tři týmy ... já s Aríškem, Kamča s Megí a Verča s Maxem. No ... bylo to vtipné :-) Aríška tedy musim moc pochválit, protože mi udělal radost - vnímal, soustředil se, snažil se, prostě šikula. A na to kolik tam bylo lidí, jaký dělali hluk a jak hrozně maličkaté podium bylo, jsem opravdu spokojená. Sobě naopak bych si naliskala a to pořádně :-) Nejen, že jsem totálně zapomněla po čtvrtým cviku co dále dělat, ale byla jsem natolik nervózní, že jsem si nemohla vybavit nic co umíme a sestava tedy vypadala tak jak vypadala :-)) Lidem se snad líbilo, ale já měla drobet jinou představu o tom co předvedem :-)
Video nám natočila Julka, takže brzy bude, ale nevim jestli ho najdu odvahu zveřejnit bo je tam zdokumentovaná moje totální neschopnost :-)
Potom jsme si ještě udělali kraťoučkou procházku po Rokytnici, Julka fotila a tak můžete shlídnout její fotky

První závod letošní sezony a i přes totální unavenost, kdy jsem spala jen dvě hodiny :-) se nám moc líbilo. Aríšek měl rozvernou náladu, běhal, vnímal, soustředil se ... půlroční pauza od agility mu vyloženě prospěla. Já mu to samozřejmě kazila, bo moje motání po parkuru a zapomínání trasy je hodné soupeřit se začátečníky :-) Ale i tak se nám povedlo vyběhat si ve zkoušce LA1 3.místo ! :-) Máme sice splněno do dvojek, ale při naší intenzitě tréninků (spíše nic než něco :-D ) rádi zůstaneme ještě nějaký čas v jedničkách. Aríše rovinky a netechnický věci opravdu baví a protože agility už není zdaleka naší jedinou činností, budeme to brát i nadále jako srandu, tak proč se cpát někam dál :-)) Naším heslem je ,,have a fun" :-)))
Video za jehož zpracování opět děkujeme Julce je tady, fotka z tmavé haly nic moc ;-)

No to zase byla akce :-) Už ráno se nám to drobátko zvrhlo a nečekaně jsme nestíhali :-) :-) Takže jedinej kdo přijel včas byla Míša se ségrou a protože se jí nechtělo na nás čekat, vyrazili napřed. My ostatní jsme se potkali na parkovišti ve Špindlu skoro zároveň, asi už máme nějaký vnitřní hodiny či co :-) Klasickou sestavu já, Julka, Kamča tentokráte doplnila ještě Jiďa ... tudíž dnešní parta by se dala nazvat tři choďáci a PRT :-) Měl nás čekat výjezd busem na Špindlerovu boudu, ale nakonec jsme se domluvili ještě s jednou ,,bežeckou" výpravou a nechali jsme se tam vyvízt taxíkem. Hurá, byli jsme nahoře na startovní čáře :-)

A vyrazili jsme ... tedy asi jen 100 metrů než nastal první pád, a hned další .... a další ... a další :-) Celkem 1,5 km nahoru nad Špindlerovku nám dalo celkem zabrat! Pádů bylo tolik, že se to už nedalo ani počítat, někteří jedinci odmítli běžky používat obvyklým způsobem a raději zvolili taktiku - co se nese neklouže :-) On ten sníh byl opravdu drobátko zákeřný bo ta několikacentimetrová vrstva ledu na něm dost znemožňovala cokoliv. Museli jsme holt profi namazat ... ještě že jsme měli Kamču, ta to umí, dyť z toho přeci maturovala :-)

Dalším neplánovanou změnou byla jiná trasa (Míšo fakt se omlouváme, že jsme tě poslali napřed jinudma :-D ) ... usnesli jsme se, že takhle jako nee a že se vydáme na Moravskou boudu a přes Davidovky zpět do Špindlu, prý nám těch 9 km bude stačit. Nastal asi 1 km cesty, kde jsme nazuli běžky komplet všichni. U Moravské jsme udělali fotící přestávku aneb vyfoť mě milionkrát a ještě jednou :-) Představa o pauze na oběd padla za vlast, když jsme se dověděli, že není jediné volné místo bo jsou na obědě zrovna ubytovaní ...kruci. A tak se rozhodlo pokračovat dále a najít další vhodnou boudu.

A jaká krásná trasa nás čekala. Nejdříve pár km po sjezdovce a pak jsme se napojili na sáňkařkou dráhu. No prostě jak stvořené pro běžky, zvlášť na tom ledu :-) Ale myslím, že naší vyřepené náladě už nemohlo nic víc pomoct, tudíž výlet dále probíhal v duchu ,,kdo se nesměje s námi, směje se proti nám" Oběd se sice nekonal bo na chatě Sedmidolí nás nic neoslovilo, ale neodolali jsme dietní palačince s čokoládou / marmeládou a zmrzlinou. Je zvláštní jak snadno člověk na těhle akcí hubne :-) Konečný sjezd až do Špindlu byl taky nadmíru vtipný a rozhodně ne bez několika pádů. Ale aspoň trocha adrenalinu že! Stejně jako průjezd Špindlem se psy v zápřahu ... rozhodně se nedá říct, že bysme budili pozornost, to jistě v žádným případě :-) :-) Nakonec jsme ještě potkali i pana Krakonoše, takže jsme se s nim museli blejsknout. Divím se ale proč se při tom vytvořil takový zástup Němců co si nás fotili a natáčeli taky :-) Nu a jako zakončení dne se přeci nemohl vynechat ten oběd, spíše už večeře ... ovšem pravidlo vybíráš až přebereš tu platilo dokonale. Nu, ne všude na horách se vaří dobře ... ovšem den už mi zkazit nedokázal nikdo !!!
Všechny fotky z výletu na běžkách , věřte však že ať to vypadá sebevtipněji, bylo to ještě vtipnější :-)

Po delší době jsme udělali zase nějaké fotky na sněhu, jsou tady, taky jsme doplnili náš kalendář na letošek a začíná mě děsit kolik toho chceme stihnout :-) A už se těšíme až budeme mít po práci a budeme moc začít zase pořádně žít :-)

Vůbec nic nestíháme, jedinou aktivitou jsou teď pro nás jen krátké vycházky a občas trocha cvičení chůze u nohy v úzké uličce v hromadách sněhu :-) Jěště že Aríšek sníh zbožňuje, válí se v něm jak prdloň. Moo by teda nejradši nevycházela celou zimu ven, podle ní by ten bílej hnus by měl co nejrychleji zmizet :-)

A v novém roce začínáme ošklivou zprávou. Již 14 dní je nezvěstná Aríškova dcerka Hermosa Vita canina !!! Ztratila se v Dolní Lutyni/Nerad zhruba hodinu po půlnoci. Slyší na své jméno Hera, je to roční fenka a v uchu má tetování, tetovací číslo 3534. Je velmi přátelská. Kdybyste o ní cokoliv věděli, prosím kontaktujte nás, je pro nás důležitá a páníčci jsou z toho špatní. Můžete se obrátit na mě nebo přímo na majitelku na tel:737 845 650. Budeme rádi za jakoukoliv informaci o ní