Počasí bylo krásné a tak nám to nedalo a vyrazili jsme do Sloupu v Čechách, kde Mejstříkovic pořádali výlet. Drobátko jsme měli zpoždění a tak se na nás klasicky opět čekal. Jako jediná jsem samozřejmě šla s kočárem, ale protože Pepa je kabrňák, nabídl se, že v úsecích které fakt sjízdné nejsou, nám kočár poponese. A tak se vyrazilo :-)

Čekala nás naprosto perfektní trasa cca 20 km i s návštěvou Pekelných dolů, slavného pekla z pohádky S čerty nejsou žerty. A vtipnou vsuvkou na závěr ... to když na rozhledně zůstali zamčení nějací pražáci :-D Perfektní den v perfektní společnosti

DD závody pod taktovkou Kamči a k tomu speciál choďáčků ... tam jsme samozřejmě nemohli chybět i když nic s Čertíkem neumíme :D No a co, na vyhrávání tam jsou jiní, my si jedeme užít den mezi přátele, poblbnout trošku na place aby se neřeklo, že to flákáme a taky podpořit tancující choďáčky! Závody měla Kamča zmáklý na jedničku, počasí jak na objednávku a skrz naskrz perfektní lidi kolem ... to snad ani nešlo neužít si perfektní den :-) Čertíček tedy cvičil o trochu míň než minulý týden v Pardubicích, přeci jen to sluníčko mu nedělalo zas tak dobře, ale cvičil a to pozor na obyčejné granule! Jestli je věc, která mě na něm baví, tak ta jeho radost ze života, neskutečná chuť něco dělat, prostě žít na plný pecky! :-)
Pár fotek stažených od Míši a pořadatelů jsou tady

To zase jednou byla akce! :-D Nechala jsem se ukecat Kamčou ať s ní jedu do Pardubic na DD závody, že aspoň otestuju Čerťana jak bude cvičit v takovém rušném prostředí. A tak jsme dopoledne napakovali auto a vyrazili. V Úlibicích se potkáváme s Kamčou a razíme dál. Ovšem ouha, velké černé rozhodlo, že si dá pauzu a dál jako že ne, ať se třeba stavím na hlavu. Co ale teď s tím že? Žhavím telefon, Kamča zase ten svůj, stojíme nad otevřenou kapotou a čumíme dovnitř, kde stejně nic nepoznáme. Nakonec je rozhodnuto, stejně pro mě nikdo teď přijet nemůže, takže se pojede na závody. Nějakým způsobem je potřeba se poskládat ke Kamče ... no raději to popisovat nijak nebudu, snad jen poznámku, že Kamča vzadu nemá sedačky, ale pouze klece :-D Klece, rekvizity a mezi nimi i jeden moc pohodlný pařez :-D Ale tak zvládli jsme to! V pardubicích je třeba vylízt z auta tak, aby nikdo neviděl odkud vlastně lezu, ještě že má Kamča vzadu černý skla :-D Ale jinak je to v pohodě, závody stihneme, stihneme se i převlíct do kostýmů (Kamča i několikrát převlíct), stihneme odcvičit na tom mini plácku a je to z toho třetí místo ze tří :-D Ale jako jo, Čerťas se snažil a cvičil hezky ... jen holt ještě nic neumí no, čekáme na ten tábor v létě, aby nás Ála měla co učit :-D Pak už jen zpáteční cesta na pařezu a vyhraných granulích, posečkání na odtah velkého černého a hurááá konečně jsme doma. Ale že to byl sakra vtipnej výlet zase jednou :-D

Po dvouleté pauze se opět konal náš oblíbený Krakonoš, takže jsme tam rozhodně nemohli chybět! Poprvé bez Aríška ... všechny tyhle naše už letité akce mi vždycky bolestně připomenou, jak moc mi tu chybí :-( ! Původní plán odšlapat si MIDa bohužel nevyšel, protože se mnou musela vyrazit i Adélka. Kočárový trasy většinou bývají děsně nudný, takže jsme se vydali s Adélkou sice na trasu nejkratší cca 15 km, ale zato normálně terénem a užili jsme si parádní jarní hory!

Pravda některé úseky jsme se lehce zapotili :D Třeba takový stoupáček po louce Hanapetrovou pasekou nám doslova a do písmene řádně vyvětral plicní sklípky. Ale ty výhledy za to opravdu stály! Rozhodili jsme zde tábor a dali první sváču :-)

Počasí vyšlo úplně na jedničku, takže do sebe člověk vpíjel tu naprosto parádní pohodu lahodu. Co na tom, že jsme byli skoro na začátku a jiní už se vraceli do cíle :-D

Úsek k Hříběcím boudám, kde jsme si dali polívku a Friesovým boudám byl sice taky lehce stoupáček, ale tak na pohodu, šlapalo se prímově, Čerťas makal jako ďas a ani jsme se nenadáli a stáli jsme u K2. A heleme koho tu potkáváme ... Stáňu s Verčou. Necháváme je jít a děláme pár fotek, je tam nádherně!

Původní plán dát si oběd na Friesovkách přehodnocuju, je tam hodně lidí a tak pokračujeme dál. Jeníkův itinerář hovoří jasně ... zde se kochejte a tak se kocháme :-D Kousek po silnici si dáváme pozor, protože itinerář opět hovoří jasně, jezdí zde auta, náklaďáky, někdy čtyřkolky, ... :D Odpovídáme na záludnou otázku na K3 ... jakou barvu asi má ten pařez? :-D A nyní nás čeká sestup zpět na Hanapatrovu paseku, dle slov Míši docela mazec. Kousek mazec opravdu je, to musím Adélku vydělat z kočáru a jdeme na ruce, ale jinak to jde docela v pohodě. Čerťas překvapuje a asi chápe vážnost situace a ťapká mi u nohy. Pod Hanapetrovkou se necháme zlákat od nějakých cyklistů na jedno studený orosený, prý si ho zasloužím. Pak už je to jen kousek lesem, kde tedy musím ještě na jeden úsek opět s Adélkou v ruce. Na K4 potkáváme choďáckou bandu ... Libora s Jeníkem a Michalem, bohužel naše trasy jdou každá jinam a tak se jen pozdravíme a my míříme do cíle. Posledních pár kroků a jsme tu! Sláva nazdar výletu, už jsme tady už jsme tu :-) Zbytek dne se povalujeme na sluníčku, hodnotíme trasu s ostatními ... no prostě zase náročnej den :-)
Děkujeme moc Míše a Jeníkovi za parádní trek a už teď se těším na další ročník ... dobrých akcí totiž nikdy není dost!
Pár fotek od nás, Stáni a pořadatelů tady

Opět na báječné výcvikovce pod taktovkou Káji a Helči a v báječné společnosti, bylo to parádní! Letos poprvé i Adélka a zvládla to na jedničku holka moje milovaná. A také bohužel poprvé bez Aríška, moc nám tam chyběl! Ale jinak jsme si to užívali plnými doušky, Čertík konečně taky jednou musel cvičit, vyzkoušeli jsme stopy, no super, užili jsme si to :-)

Zajeli jsme na muchlovačku štěňátek do Boršova a zároveň si prohlídli celou tu jejich ZOO :D Bylo to parádní odpoledne!

Smutný, hrozně smutný čas nám nastal :-( Aríšek nás navždy opustil ... náhle, nečekaně a tak moc rychle! Ač to člověk s přibývajícími léty svého chlupatého parťáka musí čekat, přesto na to není nikdy připraven a vždy to bolí, hrozně moc bolí!  Zvlášť když to je z minuty na minutu :-( Aríšek byl můj velký učitel, můj první psí parťák, který mě přivedl ke psím sportům, který mi dal několik báječných přátel, který mi dal devět let svého života! Byl u všech mých velkých okamžiků v životě, vždy mi stál věrně po boku a vždy byl připraven se po hlavě vrhnout do dalšího bláznovství, které jsem si usmyslela. Až dnes poprvé mě zradil, dnes poprvé opustil místo po mém boku, místo u mých nohou a vydal se na dalekou cestu za duhový most! To místo zůstalo prázdné a to bolí, moc bolí :-(
ARÍŠKU NIKDY NA TEBE NEDOKÁŽU ZAPOMENOUT!!!

Zajeli jsme do Trutnova za Álou na seminář dogdancingu, Aríšek si piloval své trojky - MD3 a F3 a fakt mu to šlo ... to jsme ještě nikdo netušili, že už se na ně nikdy nedostaneme :-(

Tak přesně týden před plánovaným longem si Čertíček ošklivě rozřízl polštářek na levé zadní :-( Takže bohužel pro něj long končí a čeká ho klidový režim :-(

Po stráááášně dlouhé době jsme vyrazili trošku zaagilitit :-D Teda ne moc dobrovolně, ale Kamča to prostě umí, takže ani jsem nevěděla jak a bylo sobotní ráno a hlásili jsme se v Trutnově v hale na trénink :-D A když už, tak už ... takže pěkně oba - jak Aríšek, aby si připomněl cože to je za sport, tak Čert, aby poznal krásu agility. No bylo to lehce náročnější jako :-D Lítat mezi Aríškem, Čertíkem a Adélkou byl fofr, ale zvládnout se to dalo a když jsme běhali, měla Áďa hodnou pančelku z Vrchlabí, která za mě zaskočila. Aríšek běhal výborně, dědek si vše pamatuje a na to, že fakt dva roky neskákal, bylo to žůžo labůžo. Jen toho řvaní na parkuru bych si představovala trochu méně :-D Čert je opět kapitola sama pro sebe! Překážky viděl podruhé v životě a teda musím říct, že ten pes se pro sport fakt narodil. To je asi jediné, co mu v tom životě fakt jde! Sportovat :-D Protože napoprvé běhal luxusně ... jen kdyby byl o trošku míň Čertem a přestal řešit všechno a všechny a hlavně přestal řvát! Ale to je asi jen takové mé zbožné přání :-D
Takový sestřih z jednoho parkuru Čertíčka je tady Čertíček agility.wmv (11125917)

Po dlouuuhééé pauze jsme se konečně domluvili zase jednou na naše již legendární běžkování :-) A legendární to opravdu bylo! Večer před dnem D Julka zjistila, že nemá běžky ... pak se běžky našly, ale boty ne ... pak se našly i boty ... pak se zjistilo, že běžky mají jiný vázání než boty ... no komedie :D Všechno se zdárně vyřešilo a tudíž jsme mohli vyrazit, jupííí! Všude krásně, sluníčko, azurko, jen Špindl se halí do mlhy a ještě tu něco padá! Co to jako je todleto?! Ovšem my se vlka nebojíme, my prostě jdeme na běžky a nazdar bazar! Patrik byl tak hodný, že nám nabídl odvoz ze Špindlu na Špindlerovku. Naloďujeme se do auta a hele Míša! Míša? No Míša!!! Čumíme všichni jak puk, Míša se rozhodla dát nám další šanci a vyráží s námi :D

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet jsme na místě. Špindlerovku nevidíme, ale tušíme, že tam někde opravdu je. Uděláme potřebnou skupinovku a vyrážíme vstříc horám. Vidět není na metr, fouká a namrzáme my i psi ... ale počasí máme jednoznačně nejlepšííí! :-D Do kopečka, z kopečka, nějaké to zamotáníčko a zase do kopečka, z kopečka. Nějaký ten držkopádíček proložený nějakým tím zamotáníčkem, skupinovka, do kopečka, z kopečka, pádíček, zamotáníčko, skupinovka, sólo fotky s cedulí.

Do kopečka, z kopečka, focení na Ptačích kamenech, Čertíčkova povedená loupež rohlíku z Kamčina batohu, z kopečka, běžky v rukou, z kopečka a hospodááá. Skupinovka a už se hrneme dovnitř na jídlo. Okamžitě začneme roztávat a ze šosů nám kape jak vodníkovi Volšovečkovi. Vedle nás se usazují velice vtipní Poláci, jako fakt mám radost, že si nás natáčí na kameru a Míša má jistě radost, že Lokymu narvou skoro celou jejich svíčkovou :-D A asi protože nám to tak děsně slušelo, potkali jsme na boudě herce Langmajera ... teda zmerčila ho Kamča a mně ho ukázali na mobilu, ale podle té fotky to byl on!

Po baště se vydáváme na cestu zpátky do Špindlu ... tedy vtipné sjíždění aneb sexy postavičky na běžkách s vystrčenou prdelí a rozpaženýma rukama s holema zapíchlýma vpředu před sebou (jak jinak jako máme brzdit žé). Nějaké to padáníčko, Míši megarychlé vstávání, aby jí nikdo nestihl vyfotit, Julky běžky v ruce. Závěrečná rovinka Špindlem je asi ten nejlepší úsek, pesani makají a my se jen vezem, kolemjdoucí se chytře klidí na kraje. Ještě projet parkem, Kamči závěrečné váleníčko, Čertíčkův protest proti té bordeřeco si tam jen tak běhá a jsme tady! Bylo to super, chci letos ještě jedno repete!!!
Pár zamlžených fotek tady

a takový sestřih celým dnem běžkování.wmv (52078919)

Dvoračky, náš oblíbený cíl. A tak jsme tedy vyrazili v harmonickém složení 3 lidi, 3 BOCky, 3 choďáci a 3 PRŤáci (rozuměj 2 PRTové a 1 prtě, tedy naše Adélka :D ). Toto harmonické složení již ze začátku dávalo šance na harmonický, prostě úplně obyčejný výlet. Všechno začalo už den předem jistýma botama :D  Následovalo lehké zpoždění a místo sněhu trošinka bahníčka, poté velice vtipný a výživný výstup na Ručičky, bože jak já ho miluju, s kočárem ještě víc :D Cesta Ručičky - Dvoračky je dosti běžkařsky využívána a tak nebylo divu, že jsme běžkařů potkávali fakt mraky. Divem ovšem bylo, že nikdo z nich kolem nás nechtěl projet, všichni zastavovali u kraje, koukali, kroutili hlavami, někteří i pusu zapomněli zavřít. No jako nechápu proč! Ovšem pravá třešinka na dortu přišla při překonávání sjezdovek ... kdo kur.a mohl tušit, že to tak klouže! A tak jsme trošku na těch sjezdovách s kočárem ujížděli no :D Ála měla svůj pověstný dobrý nápad. A to, že zapřáhne Chipsu s Kirou vepředu za kočár, z jedné strany naši kluci, z druhé strany já a pod náma nás ještě jistila Julka. Jako super, fakt super ... do tý doby, než Kirinka zjistila, že to JEDE! A když to jede, tak je třeba pořádně zabrat, co na tom, že mě táhla za kočárem jak na saních a já nechtěla! No, pro kolemjedoucí to asi byla dosti podívaná :D

Dvoračky dosaženy! HURÁÁÁ! A měli kyselo, po letech se Ála dočkala! 3 x HURÁÁÁ!!! :D Co na tom, že si ho vysnila za ty léta už úplně jinak :D Vedle našeho stolu seděla jakási rodinka a zvedali se k odchodu ve stejnou dobu jako my. ,,Jé mami pejsek a druhej helé, jé a třetí ..." koukali jak puci, když se z pod stolu a z pod lavic začala hrnout celá naše sestava čítající osm kousků :D Po nefalšovaném obžerství jsme tedy sbalili saky paky a hurá dolůůů. Člověk ani nemusel zvedat nohy jak to krásně jelo. Opět jsme děkovala bohu, že náš kočát má BRZDU. No jako byl to místy velice dobrodrůžný výlet, čekám až se jednou někam takhle vydáme a ono se NIC nestane :D

Náš tradiční jarní seminář frisbee s Míšou, letos již pošesté a opět to bylo bomba! Bohužel se nám to sešlo tak blbě, že Adélka marodila, takže jsme na seminář mohli jen dopoledne a jen s Čertíkem. Ale i to dopoledne jsme si užívali na plný pecky a teda musím Čerťana pochválit! Na to, že disk viděl tak 3 - 4 x v životě, tak paráda!!! Pracoval jedna báseň, soustředil se a neřval u toho! Kam to napsat :D Tedy v zápalu vášně se párkrát nechal unést a spletl si disk a mé ruce, takže mám teď nové tetování :-) No asi bysme mohli trošku máknout a vyrazit na nějaké ty závody, frisbee mu fakt jde a moooc ho baví :-)
Fotky od Kamči tady

Zajeli jsme na návštěvu za Tripounovýma a klukovi našemu se teda daří báječně! Konečně trochu zmohutněl a je z něj nádherný sportovní pes, moc se mi líbí! Pravda, očko by mohlo být tmavší, ale jinak roste čím dál tím víc do tatíka Aríška :-) Na fotkách nám pózoval se svým polobráchou a teda ... jsou jak sourozenci kluci :-)

Dneska jsme zajeli na návštěvu za Brandíkem za Stáňou. No ... bylo to dosti vtipné :D Kamča, já i Stáňa s komplet smečkou a teda úplně si nám ti pesani nesedli, Čerťas hajzlík provokatér začal něco, co nakonec dořešil Aríš. A ten můj pitomec má víc štěstí než rozumu, bo když se pustil do křížku s dvakrát větším Falouškem, tak stydla krev v žilách! Naštěstí je Falouš fakt sekáč a ač to vypadalo hrůzostrašně, jen ho svou vahou uzemnil a jen mu pocuchal pár chlupů. Zato to trochu schytala chudina Trejsinka, která se při rvačce zamotala k Aríšovi. Parádní začátek výpravy, opravdu :D
Poté následovala opravdu parádní dvouhodinovka focení ... sední, zůstaň, Sajdó, Rejló, Čerté, kurňa zůstaň! Ale to nebylo nic proti focení miláčků (rozuměj štěňátek) :D Kamča se do toho tak ponořila, že i ona nakonec odcházela domů s nějakým tím šlincem, to když ji Brandík laskyplně opusinkoval zoubečkem :D Nu a po dvou hodinách jsme se zase vydali těch 200 m zpátky k baráku a autům :D Jako vtipný výletto byl, velice vtipný ... příště zase a pokud možno tentokrát už bez šarvátek :D

Přijela do Rokytnice Ála se smečkou a Kamča se smečkou ... no už nás je pěknej kousek, když někam vyrazíme :D Udělali jsme pod Strážníkem takovou miniprocházku bo Trejsinka je ještě mrňous a nic neujde a taky bylo pěkně hnusně. Každopádně teď když někam vyrazíme, už nás rozhodně nepřehlídnou! :D

No nic moc se u nás neděje, užíváme sněhu,když tu zrovna je a výletujeme, výletujeme:-)

hyjé Čertíčku!

Čerte co to zase děláš :-D

trocha hraní doma aneb každý chvilku tahá pilku :-)

Čertíček 2 roky

kluci si ve sněhu taky užívají

a my s Adélkou si sníh užíváme snad ještě víc :-)

když je chvilka, jedeme za Kamčoupodívat se na choďátka :-) na fotce s Iksíkem (tm.modrý) a Safirkou (růžová)

procházkování je stejně fajn :)

Již tradičně jsme v novém roce na první psí akci vyrazili na Novoroční pohár do Prahy. A opět to bylo bezva :-) Na výlet jel tentokráte jen Aríšek a jak si to bez mlaďocha užíval! Až moc bych řekla, na place byl opět tím tříletým mladíkem, hopsal, štěkal, radoval se ... o něco míň jsem se však radovala já, že máme celou sestavu proštěkanou a prohopsanou :D Ale co už, dyť jsme si to jeli užít a opravdu jsme si to užili, dokonce z toho vylezlo 4. místo, takže ani poslední jsme neskončili :D Adélka byla opět za úžasňačku, fakt mám to nejbáječnější dítě pod sluncem!
Za fotky moc děkujeme M. Irglové a za hlídání prcka během naší chvilky slávy Kamče :-)