Dogtrekkingové hrátky jarním Polabím

25 km pěkně po rovince, za svitu sluníčka a s príma lidma:-) Ráno jsme teda trošku nestíhali, takže jsme přijeli tak tak. Potom byla instruktáž, dostali jsme mapy a itineráře a 9:22 jsme s Aroušem startovali :-) Kus cesty jsme šli s německým ohařem a dvěma tollerama, potom jsme se od nich oddělili a tlapali samy. Trať byla pěkná, žádný zapeklitý místa, kde by se dalo ztratit a tak se šlo pěkně. Arouš táhnul jak ďas, takže mi to šlapalo v podstatě samo. Říkala jsem si, že to nemůže vydržet celou dobu, ale choďák se nezdá a je to dříč....nepolevil ani na chvilku. Vlastně jednou jo.....z příkopy kolem které jsme šli, vyběhla křepelka a mému zlatíčku se zatmělo před očima, zabral a já letěla za křepelkou pěkně přímo hubou napřed. Takže potom musel jít chvíli u nohy, jelikož jsem znovu házet držkopády nechtěla a těch křepelek tam pobíhalo vícero. Cesta utíkala poměrně rychle a protože jsme s Aroušem zvyklý na pořádný kopce tady u nás, tak to pro nás byla pohodička :-) Do cíle jsme došli s časem 3 : 48, což byl třetí nejlepší čas. Kamenem úrazu se pro nás staly cedule, kterých jsme si měli po cestě všímat a doplnit je.....bohužel mi jich několik uteklo a tedy 30 minut trestnýho času nás posunulo na deváté místo. I to je ovšem paráda. Na to,že to byla naše první akce podobného druhu, jsme spokojení. Potkali jsme tam taky fůru choďáků - dva šli s námi 25 km (Kazan z Dašického zátiší a Carie Western Star), jeden si troufl na 45 km (Sid Bryvilsár) a ušli to za nádherných 6:00 !!! Tomu se dá pouze gratulovat :-) Taky tam byli známí od nás ze Semil : Anička s Dominem, kterým to tedy taky pěkně šlapalo a získali bramborovou medaili (45 km za 6:23 je nádherný čas) a Honza s Tobíkem.
Nu co dodat na závěr, snad jen to, že akce se moc povedla a příště půjdeme rozhodně znovu....a třeba i tu delší trať :-)