Fryštácký dogtrekking

Začátek září - směr Držková a Fryšták... tak už to prostě je, to už je daný, taková je tradice :-)  Opět přijíždím až po rozpravě, opět asi jako poslední, no jo, je to kus cesty. Ale jsem ráda, že jsem se sem vůbec dostala, už to vypadalo, že nebudu moct ani odjet. Vítání opět nemá konce, zdravíme se až do rána. Až na jeden malý konflikt o medaily, je to boží! Jako Fryšták vždycky bývá. Ráno jsem jakási čilá, ani to nedá trenéroj moc práce mě dostat z pelechu. A tak se stává, že dokonce stíháme startovní okno!!! Jelikož Fryšták jdeme už poněkolikáté, přesně víme, jak výživný nás čeká začátek - po modré na Kopnou a Humenec. Trápí mě lehce sušáček a horko a tak, když potkáme lavičku Pod Kopnou, odhazujeme baťožinu a dáváme pauzu. Dohání nás Roman s vlky a odteď se stává naším partnerem na cestě. Vysoký Grún, Baťková ... úplně vidím jak jsme tu jeden ročník bloudili, úplně znovu cítím to zoufalství, pár km před cílem a naprosto ztraceni. Dneska se tudy jde krásně :-) 
Na K3 potkáváme Luboše, odpočívá tu. My jen štípeme kontrolu a šupajdíme dál, brzy bude Vsetín a hospoda, už mám hlad na pivo. Roman uslyší její volání jako první a zdrhne nám. Ale nakonec se scházíme v boží hospůdce všichni, i Luboš dojde, i Maťo s Coltíkem. A je nám tam tak krásně, že celkem posedíme, pivečko chutná, jen ta rýže trenérovi moc nejede ...ještě chvíli a tu čelovku prodá Lubošovi on, nebude muset shánět ani žádný vietnamce :-D  Ovšem čas je neúprosný, musíme se zvednout a vyrazit dál. Nejdřív seženeme Lubošovi tu čelovku, pak stihneme trochu zakufrovat a nakonec si Roman domluví rande ...prostě obyčejný trek. A už stoupáme ze Vsetína, kopeček je to opravdu pěkný, až se trošku zadýcháme. Ale je tu krásně! Sluníčko zapadá, romantika jako blázen prostě. Dohání nás Roman a brzy nás i předhání ...on má holomek motivaci, čeká ho ještě jedno rande v cíli :-D 
K4, štípeme kontrolu a přichází SMS, že živá na K5 jen do osmi! V zápětí telefonát od Romana, kde jsme a že to asi nemáme šanci stihnout do osmi! No to tedy né! Lezeme kopec jako kráva, ale šlapu co to dá a juchůůůů, vidím živou, počkali tu! Takže sundavačka bot, pivečko, průduškový, nějaká bašta a pohodá. Je tu Jarda, který se nechává svážet zpět, že mu kulhá pesan, je tu Peťan a Roman. Dokonce nám i zahrajou, tak si i poskočíme. Parádní pauzička, bodla. Ovšem tma jak v pytli, živá odjíždí a my co? Nahazujeme baťožinu a posouváme se kousek dál, na Vsacký Cáb ...a hospodu :-) A tady je taky krásně, tak krásně, že se nám hergot nechce zvedat a když dorazí i Maťo, tak kam spěchat jako. Pivo mi tu úplně nejede, ale ta pohoda je boží ...a když se začne tancovat mazurka, potom už to vůbec nemá chybu. Opět tu potkáváme nějaké místní, kteří se s námi dávají do řeči, prý se jeli nějaké závody dneska. Však my taky závodíme jako! Na trenérovo ,,ségra vstávej, jdeme" (jo ležím na lavici a je mi parádně) si na mě a na trenéra svítí baterkou a prý ,,vy jste sourozenci?" Samozřejmě :-D 
Jsme rozhodnutý popojít jen kousek a zalízt do lesa na bivak, noc je teplá, není třeba hledat nějaký přístřešek. A taky že jo, kousek od Cábu slezeme ze značky a uděláme si biváček v lese. Trenér asi tak přes půl lesa :-D Krásně se mi spí, miluju bivaky. A ty rána, ty jsou taky boží. I dneska se mi vstává hrozně lehce, však jsme taky spali hromadu hodin. Ještě za tmy se pobalíme a vyrážíme. Maťo bivakoval kousek od nás, ještě tu spí. Prý si to odsud zkrátí, po trase už nejde. My jo, my se vzdávat nehodláme. A šlape se krásně, Čertíček vyspalý do růžova maká jak šroubek, paráda. Svítání chytáme akorát kousek pod Tanečnicí, je to tady nádherné! Pokračujeme dále přes Hážovské díly, kde je sice hospoda, ale teď ráno bohužel zavřená. Šlape se krásně, lehce, občas se vyvalíme někde do trávy a najednou Velká Lhota. V Malé Lhotě má být hospoda, bezva. Potřebuji ale krátkou pauzu už teď a tak sedáme do autobusové zastávky na chvíli. A telefon - Roman - sedí v Malé Lhotě i s Peťanem. Tak se zvedáme a popoplujeme. Než tam dojdeme, jsou už pryč, zato tam potkáváme kolegu Bodláka. Zrovna začíná pršet, tak se aspoň schováme dovnitř. No jak to říct slušně, hospůdka takový spíš pajzlík a paní hospodská si hraje na mistr světa amoleta, ne úplně mě to nenadchlo tohleto. Zatím ale přestane pršet a můžeme vyrazit dál. U Jarcové nás pěkně potrápí Jarcovská kula, cesta k ní přes ten vykácený svah docela zážitek ...o to větší je pak překvapení, když najdeme neplánovanou ,,živou". Janča s manželem nám trekařům tu pod stromem nachystali něco k pití, pro pejsky i pro nás! BOŽÍ! Nejlepší pauza, moc, moc, moc děkujeme, jste úžasní! Posedíme celkem dlouho, čekáme na Luboše, který šel kousek za námi. Musel někde asi zabloudit, jinak to není možný. Čekáme dlouho, ale pořád nejde a tak se zvedáme k odchodu. Kolem památníku T.G. Masaryka, kde jsme posledně bivakovali do Oznice ...a tam je hospoda ...a tam se necháme zlákat. A líbí se nám tam moc.
Jelikož je asi šest večer a do cíle už máme jen 30 km, rozhodneme se pro krátký bivak ještě, pesani ať spočinou a my taky. V jedenáct asi mě trenér budí, že je třeba jít ...no, nechce se mi, zdálo se mi, že už jsem v cíli, tak jak jako ještě třicet kilometrů? A spadl mi mobil, ten už to chudák nerozchodí. Takže zbývajících třicet potmě, bez mobilu, no hurá, opravdu nelibá představa. Mám krizi, velikou ...trenér ale zapojí veškeré své schopnosti a dovede mě do Lázů, je tu hospoda a ještě o půlnoci mají otevřeno! A dají nám segedín a pivo a psům klobásy a jsou boží! Vytáhne mě to z krize ..no co, tak dojdeme až ráno, jak kdybychom ještě nešli celonočku, však čelovky máme. Trenér si ještě trsne mazurku a můžeme z Lázů vyrazit, děkujeme! 
A teď už se šlape zase krásně, jen musíme pořádně hlídat značku, abychom nekufrovali, každý krok promyslet. Přes Končiny do Hošťálkové, rychlá desetiminutovka chrupka na batohách a odtud už jen po zelené, tady už to známe, teď už to je jen z kopečka dolů. A přes louku, kolem stanujících, kolem chatiček, jsme tady! Kde jsou jako všichni?! Kdo nám jako zatleská? Je asi šest ráno, takže nakrmit Čertíčka a honem rychlo na kutě, aspoň pár hodin naspat. 
Pak už jen klasika, vyhlášení, bašta, rozloučení s přáteli a mějte seeeee