Krakonošův dogtrekking

Po dvouleté pauze se opět konal náš oblíbený Krakonoš, takže jsme tam rozhodně nemohli chybět! Poprvé bez Aríška ... všechny tyhle naše už letité akce mi vždycky bolestně připomenou, jak moc mi tu chybí :-( ! Původní plán odšlapat si MIDa bohužel nevyšel, protože se mnou musela vyrazit i Adélka. Kočárový trasy většinou bývají děsně nudný, takže jsme se vydali s Adélkou sice na trasu nejkratší cca 15 km, ale zato normálně terénem a užili jsme si parádní jarní hory!

Pravda některé úseky jsme se lehce zapotili :D Třeba takový stoupáček po louce Hanapetrovou pasekou nám doslova a do písmene řádně vyvětral plicní sklípky. Ale ty výhledy za to opravdu stály! Rozhodili jsme zde tábor a dali první sváču :-)

Počasí vyšlo úplně na jedničku, takže do sebe člověk vpíjel tu naprosto parádní pohodu lahodu. Co na tom, že jsme byli skoro na začátku a jiní už se vraceli do cíle :-D

Úsek k Hříběcím boudám, kde jsme si dali polívku a Friesovým boudám byl sice taky lehce stoupáček, ale tak na pohodu, šlapalo se prímově, Čerťas makal jako ďas a ani jsme se nenadáli a stáli jsme u K2. A heleme koho tu potkáváme ... Stáňu s Verčou. Necháváme je jít a děláme pár fotek, je tam nádherně!

Původní plán dát si oběd na Friesovkách přehodnocuju, je tam hodně lidí a tak pokračujeme dál. Jeníkův itinerář hovoří jasně ... zde se kochejte a tak se kocháme :-D Kousek po silnici si dáváme pozor, protože itinerář opět hovoří jasně, jezdí zde auta, náklaďáky, někdy čtyřkolky, ... :D Odpovídáme na záludnou otázku na K3 ... jakou barvu asi má ten pařez? :-D A nyní nás čeká sestup zpět na Hanapatrovu paseku, dle slov Míši docela mazec. Kousek mazec opravdu je, to musím Adélku vydělat z kočáru a jdeme na ruce, ale jinak to jde docela v pohodě. Čerťas překvapuje a asi chápe vážnost situace a ťapká mi u nohy. Pod Hanapetrovkou se necháme zlákat od nějakých cyklistů na jedno studený orosený, prý si ho zasloužím. Pak už je to jen kousek lesem, kde tedy musím ještě na jeden úsek opět s Adélkou v ruce. Na K4 potkáváme choďáckou bandu ... Libora s Jeníkem a Michalem, bohužel naše trasy jdou každá jinam a tak se jen pozdravíme a my míříme do cíle. Posledních pár kroků a jsme tu! Sláva nazdar výletu, už jsme tady už jsme tu :-) Zbytek dne se povalujeme na sluníčku, hodnotíme trasu s ostatními ... no prostě zase náročnej den :-)
Děkujeme moc Míše a Jeníkovi za parádní trek a už teď se těším na další ročník ... dobrých akcí totiž nikdy není dost!
Pár fotek od nás, Stáni a pořadatelů tady